Dvakrát se otočím a měsíc fuč. Teď i s "bonusem" týdnu navíc, protože nějak nestíhám. Aňulce se tlačí zoubky, takže přes den nebývá příliš dobře naladěná a hodně nosíme. Bohudík za noční spánek, který sice je s kojením, ale v naší posteli, takže rána bývají růžová :-)
Zrovna včera jsem si tak sama polemizovala nad tím, jestli už by se to naše děťátko nemělo nějak víc "pohybovat" - jakože plazit, nebo se pokoušet - ale když si vzpomenu na Julču, která ještě v roce jen válela sudy a ani se neplazila, natožpak lozila, tak se hážu do klidu a kašlu na vyhledávání tabulek. Myslím, že Anežka je pokoří v jiných směrech. Už má totiž dva zuby (první vylezl 7.10. a druhý deset dní nato, 17. 10.), takže již vlastníme ozubené miminko a přicházíme o bezzubé úsměvy, které jsou na té drobotině to nej. Ale budiž - myslím, že se s tím smířím. Zatím jde o zoubky vedle sebe, takže k pokousání nebohé matky nedošlo, ale řekla bych, že i na to dojde.
Hodně špatně teď Aní nese, když ji nenesu. Když odložím do kolíbky, pod hrazdičku apod. Přichází ukrutný srdce-beroucí pláč, který jde těžko utišit i v náručí. Ale celý den nosit fakt nejde, lumpik můj malinký.
Co všechno už Anežka umí:
- chechtat se... nejvíc ji umí rozesmát Julča
- "vydírat" pláčem - to teď piluje k dokonalosti, ale věřím, že zuby vylezou a bude zase líp
- má jakž-takž režim - dopolední spánek kolem desáté, odpolední cca od jedné do tří, plus minus hodinka
- přetáčí se přes oba boky, pase jak drak, nožky se snaží strkat pod pupík
- začíná chytat hračky
- umí si nasměrovat, kam chce být nesena
- stejně jako kdysi Julču, i ji baví koukat z okna a tahat za záclonu
- vzala na milost kočárek - na vycházkách cestu tam kouká ven, a zpátky si zdřímne, už asi nemá, co by nového viděla :-)
- spí v naší posteli, při ukládání do postýlky se mi vždycky probudila, tak proč si to neudělat příjemnější, no
- ráno po probuzení si povídá, má moc ráda, když za ní s Juli ještě zpátky vlezeme a tulinkáme se společně
- jo pozor - jídlo - to je velký objev - ač příkrmy ještě nedáváme, tak už může ochutnávat jogurty, kaše, některé polévky - a nadšení převeliké! Snad bude taky dobrý jedlík!
- vyrostla ze spousty hadříků... ách jo...
- v sobotu 14. 10. jsme si užili vítání občánků
- a bez úhony přežila střevní chřipku, která nás tu sklátila totálně všechny...
Skóre 5 měsíců:
2 zuby (jedničky dole)
66 centimetrů
7,2 kg
Hezké podzimní dny všem!
Lucie
Lucko,
OdpovědětVymazatna těch dětech je nejvíc vidět, jak to všechno letí!