Zamilovala jsem se do Lodger fusaků. Byla to láska na první pohled! Koukám po nich už od loňska, a rozhoupávám se. Má to ovšem malý háček. Nemám na to. Tedy - finančně na to nemám. Ona totiž odešla žehlička do věčných lovišť... Takže nasyslené peníze pro strýčka příhodu byly vlastně pro tetu žehličku. Mno, nevadí... Googlím, hledám, okukuju, probírám šuplata s domácími šicími zásobami.
Prostě jsem se rozhodla, že ten fusak zkusím ušít sama. Ze zásob, co doma jsou, páč peněz fakt nějak nejni poslední dobou nazbyt (za co utrácím??????). Totálně barevně nevychytaný, ale říkala jsem si, že když to zkazím, tak mě to nebude stát ani korunu. Dvě deky ze zásobárny, trocha času, a hurá - podzimní fusak je na světě!!!
Koukám, že ani dítě není zrovna dvakrát barevně vyladěno, ale hlavně, že spí. V roce a čtvrt se konečně naučila dát si hodinku-dvě spánku přes den. Třikrát sláva!!! (horší to večerní usínání, to se jí zase nechce...).
Zatím s fusakem jezdíme týden, ale spokojenost je! Na ty teploty kolem 5-10 stupňů dopoledne se osvědčil. Aby to stálo jo za to, ušila jsem i "fusáček" na hrneček, ať nám čaj nevychladne hned po otevření vchodových dveří :-)
A teď hurá do šití chlupaté výbavy našim obývákovým polštářům!
Hezké podzimní odpoledne!
L.
L.