pondělí 30. listopadu 2015

Předvánoční ladění

I když blog trošku strádá, věřím, že naše děti a domácnost si užívají plnými doušky čas předvánoční. Nejmladší z toho zatím moc rozumu nemá, ale pozorování světýlek, která máme různě po domě, je její oblíbenou činností.

Po odpoledních, kdy Julinka spí, se mi daří trošku tvořit, dokončovat vánoční dárky, a snažím se nás naladit na tu správnou vánoční notu.




Letos si přípravy fakt užívám. Nechci to zakřiknout, ale zatím mám pocit, že vše klape, tak jak má, že stíhám, dárky jsou nachystané, takže zbývá jen milion drobností :-)

Krásný předvánoční čas!
L. 

úterý 3. listopadu 2015

9 životů

Chci se ještě vrátit k našemu prázdninovému pobytu u našich. V rámci dovolenkových aktivit navštěvujeme kavárny (naši teda standardně i v týdnu, my opravdu jen u nich, zato s chutí a nadšením). Do téhle jsme si museli přivstat, protože jinak mívají narváno. Rezervace na odpolední posezení vysloveně nutná. Kavárna "9 životů". BOMBA!!! 

Kavárna, ve které bydlí kočky. Momentálně jich je pět - a to dvou ras - kočky mainské mývalí a plemeno ragdoll. To vám je tak nabíjející! Jejich klid, rozvážnost, zvědavost, s jakou vás jdou přivítat, když přicházíte (byli jsme v pátek ráno prvními návštěvníky - tak možná to bylo i tím). A nejvíc mě překvapila Juli, která, ač s kočkou nikdy nebyla ve styku, je něžně hladila, nosila jim hračky, a tak nějak věděla, co s nimi! Byla jsem nadšená, nabilo mě to neskutečnou energií a odcházela jsem s úsměvem od ucha k uchu. Rozhodně mám v plánu se vrátit.





Milým bonusem byla nejen úžasná obsluha, ale perfektní káva (včetně bezkofeinové), domácí zákusky, a dokonalé prostředí!!! 
Tak nashle příště třeba právě tady!!!
L. 

pondělí 2. listopadu 2015

Juli chodící

Stručné shrnutí dnů uplynulých... Díky podzimním prázdninám a pobytu staršího dítka u vlastní matky (a tím odpadnutí školních výpomocných prací mé osoby) jsme se mohly s Juli vzdáliti z domu a užít si slunný týden u babičky a dědy v Opavě. Počasí bylo ukázkové, prarodiče správně naladění na rozmazlování a já si protáhla kosti házením nožek nahoru a využíváním mama-servisu s plným vědomím a hlavně povolením.

Byla to příjemná změna, jinak je tíha celé domácnosti na mně, ale to tak máme všechny, tak není třeba to tu rozebírat :-)

Užily jsme si vycházek, sluníčka, posledních kaštanů, péče a lásky. Juli jen kvete - ale hlavně - JULI CHODÍ!!!!!!!! Doma už byla ochotná nechat se vést za něco, co drží v ručce. Pod taktovkou babičky byla ochotná se pustit a udělat pár samostatných kroků, které teď pilujeme. Pokud za sebou cítí jistotu doprovodu, je ochotná přejít i půlku bytu. Mé srdéčko se blahem tetelí, že jsme se konečně dočkali toho pro lidstvo bezvýznamného kroku, zato pro nás, a hlavně pro naši malou, skoku přímo závratného. Těším se na každé ráno, kdy ji "vypustím" a budu se kochat jejím nově nabytým sebevědomím!


S dědou předvádí "tuli-tuli". 
Na dotaz "Seš dědův miláček?" zuřivě kývá hlavinkou, že "ano, ano!!!" :-) 

Hezký večer!
L. 


pondělí 19. října 2015

Věty

Sleduju to pár dní. Tedy - to - naši malou. Malou "velkou", a hlavně mluvící. Začíná říkat první "věty"! Její svět je stvořen z balónků (balo-balo). Vidí je všude. Oblíbené je pak i letadlo (tadlo-tadlo) a pes (haf-haf). Samozřejmě obligátní je máma a mámo (oslovujeme voláme), stejně tak táta a táto. S patřičným důrazem :-)

Ovšem začíná to všechno krásně spojovat. Minulý týden jsme vzaly na vycházku krom psa i bublifuk (balo-balo). Pes byl první minutu a půl nadšen a chňapal bublinky. Pak ho to přestalo bavit - ovšem ne naši Juli - ta mě povzbuzovala: "Mámo! Balo-balo haf-haf hopa-hopa!!!" V překladu - mámo - foukej zase bublinky, a řekni Ele, ať po nich skáče a praská je čumákem... :-)
U svačinky hlásila: "Mámo, balo-balo papat tam-tam!" (ukazujíc na pusinku). Překlad - mámo - dej mi jablíčko, ale hezky do pusinky, ať nemusím ukusovat!

Je to velká prča. Užívám si to, "děsím" se toho, jak to letí, jak roste, vyvíjí se, dělá pokroky. Je to nádhera - plnými doušky nasávám okamžiky všedních dní. Škoda jen, že nejdou konzervovat!


Hezký pondělní večer!
L. 

neděle 11. října 2015

17 měsíců

Ještě měsíc a rok a půl je tady. Dlouho jsem si nezaznamenala, co nového Juli umí, co zvládá, a tak je načase udělat zase malý zápisek o pokrocích té naší malé dračice.



Julinka už zvládá:

  • volat mámo, táto
  • ukazovat si, co chce, kam to chce
  • odvážně ťapat držíc se za ručku - sama bohužel zatím nee
  • pár dní už zkoušíme "pán pán stojí sám" - a jde to čím dál líp - však my se toho prvního kroku dočkáme!!!
  • stavíme lego, blbneme s panáčkama, domečky, schody - momentálně asi jedna z nejoblíbenějších her
  • od srpna s sebou všude nosí, vozí, tahá lopatičku, co byla kupovaná na písek (večer se s ní koupe, usíná, ráno vstává...) - na fotce držím pravou ručku dole, aby nám žlutá lopatka nerušila naši podzimní fotografickou kompozici :-)
  • oblíbenou hračkou jsou letadélka - i s jinými hračkami napodobuje let a "zvuk" letadla :-)
  • a neméně milované jsou balony, kuličky, hops-kulky, bublifuk - celý svět je stvořen z balonků, podle naší Juli
  • v kurzu je i houpací kůň
  • odpolední spánek!!! velká novinka v našem repertoáru, začalo to až na prázdninách u babi a dědy v srpnu, a vypilovali jsme to - po obídku uléhá na hodinku či dvě, většinou teda uvozím v kočárku do bezvědomí, ale je to super!!! doteď jsem neznala - jela od rána do večera naplno!
  • vydržet během dne bez kojení - dáváme až na noc a během noci
  • jíst s námi - dělám baby-friendly jídla, tatínek si koření až na talíři, nám ostatním bylinky z Justu chutnají, kterými dochucuji, takže často ani nesolíme apod.

Skóre 17 měsíců:
12 kilo
16 zubů
80 cm

Hezký večer přeje Lucie!

středa 30. září 2015

Fusak alá Lodger

Zamilovala jsem se do Lodger fusaků. Byla to láska na první pohled! Koukám po nich už od loňska, a rozhoupávám se. Má to ovšem malý háček. Nemám na to. Tedy - finančně na to nemám. Ona totiž odešla žehlička do věčných lovišť... Takže nasyslené peníze pro strýčka příhodu byly vlastně pro tetu žehličku. Mno, nevadí... Googlím, hledám, okukuju, probírám šuplata s domácími šicími zásobami. 

Prostě jsem se rozhodla, že ten fusak zkusím ušít sama. Ze zásob, co doma jsou, páč peněz fakt nějak nejni poslední dobou nazbyt (za co utrácím??????). Totálně barevně nevychytaný, ale říkala jsem si, že když to zkazím, tak mě to nebude stát ani korunu. Dvě deky ze zásobárny, trocha času, a hurá - podzimní fusak je na světě!!!

Koukám, že ani dítě není zrovna dvakrát barevně vyladěno, ale hlavně, že spí. V roce a čtvrt se konečně naučila dát si hodinku-dvě spánku přes den. Třikrát sláva!!! (horší to večerní usínání, to se jí zase nechce...).
Zatím s fusakem jezdíme týden, ale spokojenost je! Na ty teploty kolem 5-10 stupňů dopoledne se osvědčil. Aby to stálo jo za to, ušila jsem i "fusáček" na hrneček, ať nám čaj nevychladne hned po otevření vchodových dveří :-)

A teď hurá do šití chlupaté výbavy našim obývákovým polštářům!
Hezké podzimní odpoledne!
L. 


neděle 6. září 2015

Nová svetrová várka

Julinka se naučila po obědě konečně spát, a tak byla příležitost chvílemi šít. Ze starých nenošených svetrů vzniklo pět medvědů Jonášů podle střihu od Bellet. Tak hurá do dalších :-)


Pěkný začátek nového pracovního týdne!!!
L. 

pátek 4. září 2015

Balíci

Ve znamení "svátečního" prvního školního dne jsme podnikli výpravu za balíky. Bylo to lehce dramatické, ale ještě jsme našli nesklizené pole. Dříve focení nepřicházelo v úvahu, čekali jsme, až se zahojí obličej naší malé po prvním velkém karambolu (kosti a zuby všechny v pořádku, ufff.... ale i tak zážitek na spoustu týdnů dopředu).


Při focení jsme si užili krásný ještě letní den.
A vám všem přeju krásný chladivý víkend!
L. 

čtvrtek 9. července 2015

Vyladěná!!!

Nevím, jestli to tak mám odjakživa. Ale moje mamča jo. Vyladit se. Do detailu. A jde jí to náramně (nojo, roky praxe, že...)! Takže ke kabelce, kterou dostane, jsem ještě ušila náramek. A jsem nadšená!!!!!! (Aneb objevila jsem Ameriku, zatímco jiní už ji dávno dobyli a zabrali, ale nevadí - lepší pozdě, nežli později!)


Takže už je nachystáno na dalších pár, jen tak pro radost!!!
Náramkům třikrát zdar! ;-)
L. 

úterý 7. července 2015

Fofr taška na několik způsobů

Snad dnes maminka nečte, ale odkaz neposílám, tak věřím, že bude v sobotu, až dorazí, mile překvapená. Mám pro ni připravenou menší překlápěcí městskou tašku. Možno nosit ji jako klasický hluboký messenger. Každá strana je jiná (hnědá koženka a tyrkysová látka s puntíky), anebo ve třetině nahoře přeložit a vykouzlit elegantní psaníčko. 

Co mě trošku mrzí je popruh - nezbylo mi dost puntíkaté látky na potažení, takže jen obyčejný bavlněný, ale v barvě puntíku, takže až tak se to nebije :-)


Takže třikrát hurá vydařené práci! (A jdu si vybírat látky na podobnou pro mě!!!)
Příjemný večer přeje
Lucie


pondělí 6. července 2015

Nejmilejší maminko!

Přejeme Ti s dětmi krásný narozeninový den! 


Posíláme přání všeho nejlepšího a velikou pusu!!!
Luci + Dáda + Onďa + Juli 

PS: dárek je již ve výrobě!!!



neděle 5. července 2015

Dočkala se!

Sebrala jsem odvahu a střihla. Pravda - zatím jen do zkušební látky, ale výsledek se vydařil a já brzy ušiju nějaké harémky fakt "naostro" :-) Látka je ještě po manželově babičce, která byla švadlena. A Juli tyhle barvy náramně sluší!!! No - posuďte sami! Tak sláva a hurá - Juli se dočkala i oblečku od mámy, ne jen zvířátek :-) Gaťky jsem doplnila čelenkou ze stejné látky (na hlavě jí vydrží tak max pět minut, pak strhává - asi má raději ofinu v očích, nevím... - ještě to prostě musíme vychytat). 


Tak dobrou noc!
L. 

neděle 28. června 2015

Pohoda, jazz...

Když je dobrý program dne, panuje u naší nejmladší dobrá nálada, kterou šíří okolo sebe přímo neskutečnou silou. Její bublavý smích je tak krásně nakažlivý a tak odzbrojující!!! 


Krásný letní nedělní večer!
L.

pondělí 15. června 2015

35

Zase slavím. A přijde mi neskutečné to číslo, kterého se dožívám. Nechce se mi věřit! 

Nechce se mi věřit - že to tak letí. Že už mi, lásko, není dvacet let! Ale taky že jsem v tom nejlepším věku! Žiju tu nejúžasnější přítomnost, která mě naplňuje! Cítím se na těch dvacet (kéž by to dalších dvacet vydrželo, chjoooo). Ani v tom zrcadle nemám pocit, že bych se měla začít lekat (nebo to chce možná navštívit očního lékaře :-)).



Neměla jsem v plánu být "starou" matkou, ale bohudík tak tomu osud chtěl. Počkala jsem si na Julinku pár let, a teď vím, že to všechno mělo smysl. Že si ji po třicítce užiju tak, jak jsem si vždycky přála, že si budu své děťátko užívat. Že budu mít ten nadhled, zkušenosti, uspořádaný život i žebříček hodnot. 

Jsem ta nejšťastnější ženská pod sluncem. A táhne mi už na čtyřicet. NO A CO??? :-) 
Život je krátký - a proto žijme naplno!
L. 

čtvrtek 11. června 2015

Třináct!!!

Další měsíc utekl jako voda! A naše malé šídlo zažívá spoustu nových situací, vnímá hromady podnětů a učí se lumpárnám (nejen jim, naštěstí!) :-)


Pokroky naší Juli za poslední měsíc:

  • pod taktovkou mojí mámy se naučila ťapat! Zatím jen s držením pod pažičkama, ale nožkama mete jako o závod!
  • bohudík jsme na vertikální pohyb byli připraveni, těsně před výcvikem jsme zakoupili botičky
  • zkoušíme sportovní kočár i směrem čelem jízdě, ale otáčí se po mně, takže pozvolna, pozvolna
  • poprvé jsme byly ve velkém nákupním centru, a zážitků byla hromada (spala jak dudek!!!)
  • nevěřila bych, ale během dvouhodinového srazu s kamarádkama a jejich dětma okoukala brakování kabelky na kočáru a vyplazování jazyka na kolemjdoucí
  • posledních pár dní pořád mává
  • nově říká (berte s rezervou, rozumíme tomu jen my doma): ptáček, pračka, srdíčka
  • oblíbená činnost - stání v okně v kuchyni, vyhlížení táty, případně přebírání závažíček do staré kuchyňské váhy, které mám v krabičce na okně
  • navlíkáme kroužky na šaška a třídíme kostičky podle tvarů a vhazujeme do kostky
  • umí si říct o jídlo - ukazuje na potravinu a zuřivě mlaská :-)
  • mám radost, že se nám daří bez problémů dodržovat pitný režim - čaj jí jede
  • chce kousat jablíčko jako máma - žádné kousky, měsíčky, plátky - prostě celé jabko a zahryznout!
  • docela často štěká - ale pamatuje si, ve které zahradě bydlí pes, a včas na to štěkáním upozorňuje, nebo když pejska vidí, ohlašuje to svědomitě taky
  • dnes se poprvé vezla v nákupním košíku v sedě (ne v nosičce vložené dovnitř košíku) :-)
  • zbožňuje naše výpravy do města - když je hezky, chodíme na zmrzku (já zmrzku, Juli kornoutek, a je šťastná)
  • ochutnala tvrdý sýr (první pokus - neúspěšný - proběhl už dříve) - a mlaskala si!
  • vaříme dvouchodové menu - polívka a druhé jídlo, snažím se to už přibližovat tomu, co máme na talíři my (ne vždy se povede, ale snaha se cení!)
  • baví ji sedět na zahradě v kamíncích a přebírat je (umí krásně sbírat a dávat druhému do ruky)
  • na dětském hřišti se jí moc líbí v houpačce (už máme doma taky jednu, zbývá jen pověsit!)
  • koncem května jsme s celou rodinou oslavili její první narozeniny - bylo to mooooc prima, užili si to snad všichni!
  • nejoblíbenější hračkou je balonek (několik jich dostala právě k narozeninám)
  • je tak krásná, když je šťastná!!!!!!!!!

Skóre třinácti měsíců:
10 kilo
11 zubů
cca 78 cm

Dobrou noc!
L. 

úterý 9. června 2015

Barevně

Zase jsme měly možnost strávit s Juli pár dní u babičky a dědečka, kteří si vnučky užívali plnými doušky, a ona jich. Měly jsme se báječně, téměř nic nám nechybělo, a tak mě samotnou překvapilo, jak malá tesknila po tatínkovi. Poslední tři dny byla náladová, uplakaná, ale po příjezdu domů se z ní stala zase ta veselá a bezstarostná holčička, která vyvádí lumpárny. A když jsme dnes vyhlížely tátu z okna, až se vrátí z práce, a malá ho zahlídla a začala nadšením výskat, hopsat na parapetu a volat táta, vehnalo mi to slzy do očí. Je to náš malý mazel.


Jaro nám oběma dělá dobře - dlouhé vycházky, objevování přírody, poznávání okolí. První pokusy o krůčky - zatím s maminkou za ruce, ale je to obrovský pokrok. Trošku se "děsím", až se pustí - protože to se rovnou rozběhne - žádná pomalá rozvážná chůze! :-)

Krásný jarní večer!
L. 

úterý 12. května 2015

Včerejší narozeninové odpoledne

Vloni byl sportovní výkon tohoto dne jasný - vší silou protlačit malý meloun dírou velikosti citronu :-) Letos, vzhledem ke krásnému počasí, jsme se rozhodli pro výšlap na luka, která máme za domem. Šátek jsem pro tentokrát vzdala, a nainstalovala Julku do nosičky tátovi na záda. Ale tráva - ta byla lákavá! Takže jsme nakonec sedly do ní a trhaly a poznávaly kytičky, nadšeně výskaly při přivolání Ely a následném očmuchávání naší nejmenší, schovávaly se před sluníčkem a pak mu vystavovaly nos... A kluci si dali lekci líného tenisu.




Bylo to krásné odpoledne!



pondělí 11. května 2015

Roční Julka

Přesně před rokem jsem prodýchávala porodní bolesti, kdy při poslední kontrakci ve 13,08 přišla Juli na svět. Vloni bylo pošmourno a poprchávalo, letos krásně svítí a už i hřeje jarní sluníčko. A já se loučila s velkým břichem, které jsem hrdě a tak ráda nosila, a s obavami přemýšlela, jak to všechno nové, co nás čeká, zvládneme. Už od začátku jsme věděli, že si vše okolo miminka budeme dělat po svém. Že si nenecháme chytře (převážně nevyžádaně) radit, kecat do života, do výchovy, do toho, co musíme, nesmíme apod. 

Ano - Juli spí s námi v posteli, ano - kojila jsem, kdy si řekla a dělám to tak stále, ano - můj žebříček hodnot má nejvyšší stupínek s jejím jménem, ano - našli jsme si doktorku 30 km vzdálenou od našeho bydliště, protože je prostě úžasná, ano - můj (náš) život řídí to malé stvoření. Chci to tak, cítím to tak, a proto se podle toho řídím. 

Nebudu tady navěky, a tak plnými doušky nasávám jaro z nového - rodičovského - úhlu. Trhám kytičky pro malé ručky, které dokáží rozebrat pampelišku na milion kousíčků. Ukazuju vodu v řece, kačery, co odpočívají v trávě, psy za plotem, kočky na stromě, zpívám písničky, povídám básničky,... 

Nechce se mi věřit, že už je to rok. Tak krátká doba, a tolik pokroků, centimetrů a kil navíc, nových poznatků a podnětů! 



Novinky posledního měsíce: 
  • Julinčina nejčastější slova: "dej" a "taaaaak" (druhé zmiňované používám často i já, takže cokoliv udělá - otočí stránku v knize, něco si vezme, něco jí upadne apod. - "taaaak" :-))
  • chodí na nočník - zatím nehlásí, že je potřeba, ale když je usazena, ví, co má dělat (většinou) - nevychytáváme to ještě na 100 %, ale vývoj k lepšímu tam je (plínky nosí pořád samozřejmě)
  • říká máma!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (zatím teda jen, když už mě fakt "nutně" potřebuje)
  • sama sedí
  • lezení pořád nic, prostě jí to převalování rychlostí blesku vyhovuje víc
  • pružení na kolínkách - včera jsem zmínila, že od toho nějak upustila, tak opět do repertoáru zařadila "na všechny čtyři" a pak plác sebou na zem
  • večer usíná sama v postýlce po ukolíbavce (samozřejmě existují výjimky ve formě uplakaného večera, ale už minimální), v noci se budí jen na mlíko a spí dál
  • zdokonaluje se v prosazování svého - v sobotu na náměstí stropila scénku v kočárku, kdy jsem jí nechtěla dát svůj kornoutek od zmrzliny (protože byl plný zmrzliny, a svůj prázdný si zahodila dvacet metrů od místa, kde ho nafasovala...)
  • moc ráda prohlíží knížky
  • při vaření koukáme na Boba a Bobka - nadšení převeliké
  • notebooku říká "děda" - protože přes něj voláme našim - hladí je pak přes obrazovku
  • děsně ráda se líbá (bohužel zubama :-)) - je potřeba býti ve střehu


Skóre 12 měsíců:
9 zubů (další opět na cestě)
10 kg
78 cm

Hezký jarní den z Vysočiny
přejí
Lucie a oslavenkyně Juli


neděle 10. května 2015

Velká sláva!!!

Naše Juli slaví (pravda - oficiálně až zítra, ale dnešní neděle byla jako stvořená k malé domácí oslavě)! Uteklo 52 týdnů plných radosti, smíchu, něhy, tulení, kojení, přebalování... 364 dní naplněných mateřstvím a láskou, která sahá, kam oko nedohlédne. Užívala jsem si každičkou minutu plnými doušky, protože mi ji nikdo nikdy nevrátí. Ale vzpomínky - ty nedám!!! 

Rok jsem maminkou! Přijde mi to jako včera, kdy jsem poprvé držela tu naši lásku v náručí. Tak malinkou, křehoučkou, bezbrannou... Denně sledujeme její pokroky, její úsměvy, hlídáme její spánek a sny, těšíme se na její mrknutí po probuzení, na nenechavé ručky, které šmátrají a hledají další "pasažéry" v posteli. Nikdy bych nevěřila, jak být mámou ženu změní. I když spousta známých říká, že jsem to pořád já, jak mě znávali dřív, ale v srdci cítím, že je to jinak. Jsem moc šťastná, že mi život tenhle dar dopřál - nepřestanu děkovat!


Když jsme Julinečně přáli, i slzu jsem uronila - dojetím nad jejími pokroky, nad časem, který s dětmi tak letí, nad tím krásným dárkem, který jsme si vloni na den matek - v neděli 11. května - nadělili. 

Dort jsem se pokoušela poprvé vyrobit sama - korpus z jogurtového těsta, poleva z mazacího sýra, nazdobený sedmikráskami, mátou a marcipánovou beruškou. Julinka byla nadšená už když viděla, jak jej dokončuji. Když pak mohla kousek jíst s námi, blaženě mlaskala :-)

Dárečků nebylo mnoho - dostala od brášky malované srdíčko z papíru a obrázek, a od nás s tátou "chrastící" kostky, míček a šitého plyšového pejska. Plus pár nafouknutých balonků. Se vším si pohrála, pejska pomazlila - byla jsem opravdu překvapená, jak byl výběr dobrý a jak malé udělal radost. Moc mě to těší.

Koncem května nás čeká veliká rodinná oslava s prarodiči - tak uvidíme, jak se povede. Dnešní den podařený byl, užili jsme si ho celá rodina. Juli si toho asi moc pamatovat nebude, ale fotky zůstanou.

Krásný večer,
L. 



sobota 11. dubna 2015

11 měsíců

Letí to jako splašené. Už jen poslední měsíc, a přestáváme počítat stáří naší malé na měsíce, ale začneme už pěkně na roky. Jedenáct jich máme odkrouceno, a mě nepřestává udivovat zázrak jménem lidský život a jeho zrození. Je úžasné sledovat, jak malý človíček vstřebává všechny podněty, začíná poznávat, pojmenovávat, preferovat určité věci, chutě, lidi...



Novinky posledního měsíce:

  • ve čtvrtek jsme "nastartovali" sportovní verzi našeho kočárku
  • náš pes je nejoblíbenější člen rodiny
  • nově Juli pláče, když ráno zahlédne odcházet tátu do práce (kdy ještě máme obě spát), nebo když táta odváží bráchu do školky 
  • dokáže si ukázat, co chce - blbý je, když se v onom místě vyskytuje více věcí - ale - trénujeme ;-) 
  • začíná "pojmenovávat" věci okolo (kytička, blik, pes, tik-tak, ...) 
  • užíváme si jarní vycházky venku (konečně to jaro přišlo, už to bylo letos opravdu dlouhé a studené!) 
  • zase zvládá večerní usínání sama, jen s ukolíbavkou
  • stále neleze, začíná pomaličku sedět, ale nevyhledává to, koulení se a ležení u hraček jí zatím vyhovuje
  • nejoblíbenější hračkou jsou momentálně mé klíče od domu, hned po nich vedou knížky (už "čteme" tři gumové pro mimina, pár leporel, a nej je knížka s klavírkem a písničkama)
  • když není po jejím, umí to dát náležitě najevo
  • Juli vypilovala "paci-paci", "pápá", "ták-jsem-veliká", "tak-tak-všelijak", nově zapojuje i "moty-moty"
  • moc ráda skypuje s babičkou a dědou - jakmile zapnu noťas, volá děda, ukazuje prstem a dere se k přístroji
  • co všechno říká: táta, pes, bába, děda (dede), kytička (t-t-č), tik-tak, klíče (če), či-či, bráchovi říká "dada", a začíná se občas objevovat i "mam" - ale maminku zaručeně přivolá pláčem 
  • je vidět, že často sedáváme u klavíru, její "bouchání" hodně změnilo razanci, už dokáže "zahrát" čisté tóny

Skóre 11 měsíců:
78 cm
9,6 kg
7 zubů (a další zřejmě na cestě)

No a příští měsíční záznam už bude z oslavy narozenin. Mrazí mě, jak rychle ten rok utekl, jak se z našeho malinkého miminka stává stále víc a víc človíček, který se svým způsobem osamostatňuje. Těším se z každého dne v roli mámy!

Krásné jaro přeje
L. 


středa 18. března 2015

Jaro je tady!

Užíváme si s Juli pár dní prázdnin u našich. A podařilo se nám zpunktovat focení, než nám náš "rodinný fotograf" odfičel do Vietnamu. Přípravy byly veliké, ovšem na fotkách se to moc neprojevilo, páč Juli se tlačil sedmý zub v pořadí, a tak strávila s ručkama v pusince většinu dopoledne. Ale pár hezkých záběrů se přece jen povedlo!

 




Sluníčka si užíváme dosytosti, Juli přerostla svůj kočár, a tak si začala "opalovat" nožky. Vystrkuje je z fusaku i kočáru ven, strhává si ponožky. Slunce prostě dělá divy. 
Za těch pár dní udělala zase pokroky - říká děda a blik. Pořád neleze, ale důmyslně vyladila svůj styl lezení-plazení. Člověk se nestačí divit, jak rychle se dostane ke kýženému cíli.
Ale hlavně - užíváme si all-inclusive, které nám babi s dědou dopřávají, jejich pozornosti, lásky a klidu. A tak ta moje květinka malinká jen kvete - je to krása. Jaro je tady! :-) 

Sluníčku třikrát zdar!
L.





středa 11. března 2015

DESET!!!

Další měsíc utekl jako voda. Miminko už není miminko, ale skoro batole. Trápí mě, že neleze, ale všechno má svůj čas, a ona to Juli brzo všechno dožene. Je čím dál šikovnější, a hlavně si to začíná fakt užívat - je to veselá a rozpustilá holčička. Většinu dne je spokojená, usměvavá, jen večer máme poslední měsíc potíže s usínáním (když ono je dole tolik zajímavých věcí, a ona by měla být nahoře v ložnici...). Tak trošku bojujeme, ale jsme stateční všichni (nevím, kdo víc, jestli tatínek, že ji včera nešel vysvobodit, nebo Juli, že křik po 20 minutách vzdala a usnula, spokojeně oddychujíc...).



Pokroky posledního měsíce:

  • Juli říká "táta" a "pes"!!! Tatata používá na více věcí, ne jen na tatínka, ale když venku štěkají psi, neomylně hlásí, kdo je strůjcem rámusu :-)
  • nadšeně sleduje naši Elu (tedy psa) - včera jsme dokonce společně i hladily - nadšení oboustranné (pes držel, Juli výskala blahem)
  • hrajeme často na klavír (maminka jedním prstem, tatínek to prostě umí líp a všemi deseti), zpíváme, tančíme - líbí se jí to moc
  • zdokonalila své přesuny, zatím pořád jen koulení a lehké plazení, lození prostě ne a ne přijít, ale trpělivě cvičíme, a snad se i dočkáme...
  • ochutnala hlínu z květináče - následoval pláč - zřejmě by to chtělo jinou příchuť :-)
  • vycházky v kočárku jsou pořád jedna z nejoblíbenějších činností (hned za klavírem)
  • hodně se začíná projevovat v tom, co chce, co se jí líbí
  • umí se smát bublavým smíchem (obzvlášť, pokud se jí povede nějaký husarský kousek - např. sundat knopku ze šuplíku a odkoulet se s ní)
  • pláč je už minimální - přes den bývá opravdu veselá, usměvavá, přímo i vysmátá
  • ráda baští, ale pořád vyhledává i mámino mlíko (ale kojit jsem chtěla dlouho, takže jsem ráda)
  • dokáže překonat překážky (umí si otevřít přivřené dveře, překoulet přes poskládanou peřinu apod.), takže nechávat ji déle samotnou už nejde
  • naučila se "kormidlovat", když ji nosím - umí si ručkou ukázat, kterým směrem se mám otočit a jít (nejraději používá večer, když nesu do postýlky - otáčí mě zpátky za tátou a bráchou :-))
  • líbí se jí večerní čtení pohádek bráchovi (bohužel při jejím radostném projevu brácha z poslechu moc nemá)
  • umí se moc hezky vztekat - jsem zvědavá, až bude starší, s jakou chutí bude tohoto druhu manipulace využívat
  • nevím, jestli to je tulení - ale posledních pár dní se nosíkem otírá o můj krk, když ji nosím, občas se zakousne do ramene - jestli chce takhle opětovat to, jak ji tulíme my s tátou?
  • umí bravurně "paci-paci", v dobré náladě "pá-pá", "tak jsem veliká", a "tak tak všelijak" - ale tohle ještě pilujeme, znakuje "pes" a "blik" (ale to se hodně podobá tak tak všelijak nebo pápá, takže to ještě chce chvíli motorického tréninku :-))

Od posledního skore se moc nezměnilo - stále 6 zubů, ca 76 cm a necelých 10 kg (doma 9,9 kg, včera u paní doktorky 9,3 kg - docela rozdíl).

Toť naše měsíční rekapitulace přírůstků, pokroků a radostí. Už "jen" zapsat to i do papírového deníčku, který pro Juli píšu :-)


Hezké odpoledne!
L+J

středa 11. února 2015

Devět měsíců

V neděli jsem si s "hrůzou" uvědomila, že je Juli na světě už o pár dní déle, než byla v břiše. A však je taky už pěkně rozkoukaná, aklimatizovaná, a částečně i socializovaná, dá-li se to tak říct :-) 
Dnešním dnem tedy máváme hranici devíti měsíců, ohlížíme se zpátky za tím uplynulým, a říkám si, kam se podělo to malé miminko?

Táta přijel z práce - to je štěstí!!!
Juli si za poslední měsíc oblíbila:
  • "čtení" novin (jde po papíru jak slepice po flusu, trhá ho na pidi-kousky, občas nějaký i ochutná)
  • ovocné přesnídávky (sláva! díky nalámanému piškotu se mi ji podařilo obměkčit, do té doby dušená jablíčka na sto způsobů odmítala)
  • koulení - tam, zpátky, střemhlav, velmi rychle, nepozorovaně
  • všechno, co se třpytí (řetízky, náušnice, maminčiny, tátovy, cizí, je to jedno! bere všecko!)
  • nový druh žvatlání (tatata, bababa, dededede, papapa, lalala...)
  • ukusování - chleba, křupek, piškotků - je třeba využít potenciálu všech šesti zubů!!!
  • ranní jízdy autem s bráchou do školky - zpívá jako o život
  • večerní kukuřično-ovesnou kaši ("obyčejná", bez příchuti a zápachu, stokrát oblíbenější než navoňané a éčkama plné Hami-kaše apod.)
Juli za poslední měsíc nerada: 
  • když maminka jen projde a nepomazlí (stav setrvalý, to bylo i před měsícem)
  • bylo období - "nerada jogurt", pak zase "nerada přesnídávku", ale to se po pár dnech mění, takže nic kritického :-) 
Ještě na závěr - 9ti měsíční bilance:
  • 6 zubů
  • 9,5 kg
  • 76 cm
Děkuju za každý den, je to dar!!!
(Včera zemřela má dlouholetá kamarádka, máma tří dětí... Pořád nenacházím slova, myšlenky, a těžko se smiřuju s faktem, že lidský život je tak prchavý...)
Krásné odpoledne!
L. 


neděle 8. února 2015

Rodinná fotogalerie

Moc jsem se těšila, až dokončíme podkroví. Samozřejmě hlavně proto, že budeme konečně bydlet jako lidi! Ale měla jsem v plánu na schodišťovou stěnu vystavit fotografie. O ty u nás není nikdy nouze. Nejtěžším se samozřejmě ukázalo, které z těch mnoha vybrat. A taky postupně dochází místo, ale myslím, mže se s tím nějak poperu a najdu další prostor :-)



V březnu nás čeká další velké rodinné focení, tak už se těším, co nového vznikne :-)
Hezkou a slunečnou neděli přejeme!
L + J (spící v klíně)

sobota 7. února 2015

Kostky

Chystám se za kamarádkama, co mají mrňata, a tak se pomalu připravuju, abych dovezla aspoň nějaké malé všimné. Julinka svou látkovou kostku už má, a hraje si s ní moc ráda, tak jsem vyrobila zmenšenou verzi. A asi budu muset ještě jednu spíchnout i nám domů, protože o tyhle menší kousky to naše mrně jeví o něco větší zájem. Potfůrka malinká. Každopádně je otestováno, že dětičky tohle mají rády, tak snad to na návštěvě udělá minimálně stejnou radost, jako u nás doma. 


A vzhůru do další tvorby! 
Krásnou slunečnou sobotu všem!!!
L. 

čtvrtek 29. ledna 2015

Když hlídá děda

Když hlídá děda, má máma čas dělat kraviny... A šít...!!! Bohužel děda nehlídá často (dělí nás 220-ti kilometrová vzdálenost), ale když mí nejdražší rodičové přijedou, užíváme si to všichni na všech frontách. Jednak - dováží proviant (prý přeci nebudou na obtíž - ideální návštěva!). Pak - dováží dary - nejen dětem, i pro mě! (jsem vysloveně dárkový typ, a maminka už to ví, stačí kravina, a radosti je jak o Vánocích). Taky - jsou ochotni obětovat vlastní pohodlí pro pohodlí své první vnučky. A tak - nosí, vozí, zpívají, rozmazlují... A maminka tak může šít, řešit resty, odpočívat, číst!

Za minulý víkend toho vzniklo opravdu hodně (pohanková ovečka, opravené čtvery rifle mému muži, dvě obří myši, čtyři prošívané polštáře), ale nafoceni byli jen modrý Jonáš (Sáře k narozeninám, modrá je její nej barva) a zelený slon (tetě Lence do ložnice). 



Co říci závěrem?
Škoda té vzdálenosti k mým rodičům. Vídáme se maximálně jednou měsíčně... :-)
Hezký večer, a hurá, blíží se víkend!
L. 


sobota 17. ledna 2015

Koupací upgrade

Vylepšili jsme Julčino večerní koupání! Ještě jí ve vaničce nenechávám celou dobu sedět - sama to neumí, takže to nechci pokoušet - ale na začátku večerního plavání ji posadím a umývám zádíčka. Líbí se jí to moc! A loví dvě kachničky, které nám pár dní koupání zpestřují. Ty se jí líbí ještě víc! Ideálně, když se jí podaří ulovit obě dvě :-)


Tak plavání třikrát zdar!
A hezký večer!!!
L.

neděle 11. ledna 2015

8 měsíců / 35 týdnů

Píšu to každý měsíc, a budu se opakovat i tentokrát. Jak ten čas letí!!! Naše miminko má osm měsíců! A protože je to nedělňátko, vyšel dnešek i na 35 týdnů. Za chvíli bude na světě stejně dlouho, jako se líhla u mě v břiše. Neskutečné. S dětmi čas získává opravdu jiný rozměr - dřív mi to přišlo jako klišé... 

8mi měsíční bilance: 74 cm a 9,3 kg

Juli si za poslední měsíc oblíbila: 
  • válení sudů hlava nehlava, vstříc zajímavějším objektům, než jsou hračky poblíž
  • trénování kolínek, aby brzy lezla (plazení máme zakázáno od rehabilitační sestry, kvůli cvičení Vojtovky)
  • koupání se dvěma gumovýma kachničkama - večerní rituál dostal nový rozměr :-)
  • mlsání - piškotek, křupku, banán
  • zvládá docela statečně přivolávat maminku, když není poblíž a ona ji "nutně" potřebuje
  • usínání SAMA, zazpívám ukolébavku (občas končím pár slok dřív, vypadá to, že ji vysloveně zdržuju!!!), pustím zvířátka na kolotoči nad postýlkou, a ádijé, noční manželský živote!
  • vánoční dárek - hrající panenku Aničku, rolničkové štěrchátko a hrající krávu
  • vrtění hlavičkou - vypadá to děsivě, ale ji to hrozně baví a směje se (asi jak se všechno okolo třepe) 

Juli nemá ráda: 

  • stále platí - když není maminka včas na dosah
  • začíná reagovat pláčem na cizí lidi nebo rodinné příslušníky, které nevídá často
  • zatím neprošel chléb s máslem k snídani, suchý je lepší!

Krásný večer všem, 
a co nejméně bolestný start nového pracovního týdne!
L.