Měla jsem toulavou náladu... Od sedmi od rána v Brně, ještě bylo šero, ale oblíbené lattee nechybělo. Ulice tiché, prázdné, a ráno, ač chladné, věstilo příjemný den. Obchody zavřené, a tak jsem jen koukala do výloh, snila a říkala si "až jednou...". Lovila jsem i pár fotek, připadala si jako turistka, ač ve "svém" městě, které po těch letech už trošku znám. Ale umí překvapit, v sobotu to zvládlo jen příjemně.
A ač jsem nechtěla - stejně jsem utrácela. Nic nutného, nic velkého, ale tolik radosti :-) Až to doma všechno vyladím, jak si představuju, tak třeba někdy nafotím. S foťákem se teda ještě musím hodně učit, spousta holek má úžasné blogy a ještě úžasnější fotky. Ale nikdo učený z nebe nespadl!
Do sklenice jsem nasypala bílý písek, do něj vložila svíčku, a hned je romantická atmosféra!
Látku jsem ukořistila v Jysku, pět metrů za krásných 85 Kč, budou se šít nové polštáře!
A ještě pár CD není uloženo vhodným způsobem, tak dvě nové krabice, také z IKEI (přestali tuhle řadu dělat v oranžové!!!!)
No a až bude jednou dobré světlo, čas, foťák po ruce a šikovná fotografka, tak třeba uvidíte, jak to všechno dopadlo, a kde mají tyhle (a pár dalších nezveřejněných pokladů) své místo :-) Jak si tak promítám své sobotní úlovky, hned bych šla domů tvořit! A jak se znám, tak dojedu domů, uvařím čaj, a budu jen zevlovat, co by se dalo udělat, ale protože to je většinou běh na dlouhou trať, tak se na to vybodnu, lenivka.
Ale - život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, které nám vzaly dech!
Krásné odpoledne!
L.