pondělí 22. května 2017

Byl to porod!!!

A bylo to dramatické od samého začátku až do samého konce! :-) Vzhledem ke vzdálenosti námi vybrané porodnice (cca 60 km, po exponované D1 se čtyřmi opravovanými úseky) jsem neměla v plánu vyčkávat do kontrakcí po pěti minutách ve zvyšujících se stupních, a proto jsme vyráželi nad ránem při sedmiminutových stazích. Ovšem s příjezdem do porodnice jsem vypadala jako herečka, která si stahy vymyslela a dělá další (druhý) planý poplach a nikdy neslyšela o poslíčcích. I zželelo se doktorovi milé rodičky a vyslal nás na tříhodinový špacír po Brně, ať se pak vrátíme a že na mě kouknou znova, jestli se něco nezměnilo. Během vycházky jsme párkrát zastavili, abych to mohla zhluboka prodýchnout, ovšem na monitoru zase nic. Starý pan doktor už ale asi měl své zkušenosti, nechal mě převlíct do erární košile a poslal do teplé sprchy, že se to třeba rozjede. Po sprše jsem s očima vyvalenýma vlekla muže přes celou chodbu k porodním sálům, kde jsme se zuřivě hlásili o pozornost. Než manžel donesl věci, já si párkrát zahopsala na balonu a dala si sprchu, a pak to byl fičák. Na sál nás brali cca o tři čtvrtě na jednu, a ve 13.13 hodin byla naše druhorozená dcera Anežka na světě. Takovou rychlost jsem nečekala, ve sprše jsem k malé promlouvala - Anežko, ještě ne - byla jsem ráda, že mě odtud manžel dostal, lezla jsem po čtyřech :-) 

Ale za tu "bolest" to stálo! Sice bez porodního plánu (ten by mi na nic nebyl), se 100% přirozeným porodem, o kterém jsem ani nesnila, a s naprosto dokonalým bondingem a poporodní péčí nejen o mě, ale hlavně o malou, s možností být neustále s ní. Hodinu na mém břiše, pak pořád s námi a rooming-in. 


Anežka, 16.5.2017 ve 13,13 hod., 3340 g a 50 cm

Děkujeme všem z Nemocnice u Milosrdných bratří, kde jsem si užila třídenní wellness pobyt (jen místo masáží jsem si na začátku střihla porod). 

A děkuji mému muži, že byl se mnou, že se nebál (nebo to nedal najevo), a že mě má pořád rád, i po tom všem, co viděl a zažil  :-)

Teď už se jen vypořádat s hormony, které mé tělo vyplavuje a není to úplně snadné.

Všechny moc zdravím!
Lucka 


pátek 12. května 2017

Máme doma tříleťačku

Nechápu, kdy se to stalo... Ono se to nějak postupně vkrádalo, čas byl ukrajován, miminko rostlo, sílilo, učilo se, sbíralo zkušenosti... A včera to byly tři roky, kdy poprvé vyklouzla na svět. Naše malá Juli má tři roky, a já se včera (a ještě i dnes...) dojímám nad tím, jak ten čas letí a jak nám všem změnila život. Je to omílané klišé - ale dokud to člověk nezažívá, tak to nepochopí - děti jsou naše všechno. Užívám si, že zatím je to dítě ještě malé, a tudíž máme malé starosti. Ale je mi jasné, že se ani neotočím a můžu tady psát, jak slavíme desáté, patnácté, osmnácté narozeniny :-)

Ač jsme včera byli na kontrole v porodnici se slečnou Anežkou, prozatím pupíkovou, den byl Julinčin. A jako by to věděla, užívala si pozornosti obou rodičů a chodila se tulit a mazlit. I počasí nám letos přálo - když jsem rodila, bylo chladno (kolem 14 stupňů), mrholilo a sluníčko se schovávalo. Včera bylo skoro letní počasí a my tak den po návratu z Brna strávili celý na zahradě, pojídáním dobrot, hopsáním na trampolíně a čtením narozeninových knížek. 

Oslavu jsme měli o den dřív - pro jistotu, kdyby si nás v té porodnici chtěli nechat. Julinka si to moc dobře pamatovala, takže když ve středu ráno otevřela oči, hlásila, že je ráno, už je vzhůru, a může začít oslava a budou dárečky!!! Tak dva malé dostala jako náplast hned ráno, a bohudík se nám podařilo udržet ji v napětí do odpoledne, kdy se vrátil ze školy i Ondra. 


Ve třech letech Juli:

  • umí souvisle mluvit (prozatím nezvládá K, R, Ř, ale kdo s ní bývá, rozumí jí bez problémů)
  • má neskutečnou slovní zásobu - občas se vytasí s názvem věci, které ani netušíme, že zná
  • má velmi dobré povědomí o biologii lidského těla - dost pravidelně zkoumá miminko u mamky v bříšku a kterak se dostane na svět :-)
  • zpívá hromady písniček, dětských umí minimum, zpívá spíš ty pro starší děti (Krávy, krávy - od Uhlíře, Plavu si, ani nevím jak - od Matušky apod.)
  • konečně - když ji k tomu okolnosti donutí - se zvládne sama obléknout i obout, včetně šátku a čepice (ale to fakt musí být velká motivace :-))
  • začala chodit na velký záchod s dětským prkýnkem (jednou se jí povedlo málem spadnout dovnitř)
  • zbožňuje bazény a plavání, umí už jen v kruhu, nechce rukávky (strávila čtyři dny s našima na Slovensku, absolutně nadšená)
  • ráda čte knížky, zatím jen výjimečně vytáhne nějakou sama - ale když už, tak si u toho povídá, jako že čte - je to sranda
  • těší se na naše návštěvy knihovny, kde jsme asi už známé firmy :-) (dokonce se umístila v dubnové výtvarné soutěži)
  • umí dělat neskutečné vtípky - to má asi po tatínkovi, já jsem spíš suchar - takže o to víc nás to rozesmává (Julinko - ty od rána jen mluvíš a mluvíš! Maminko, už jsem domluvila, došly mi baterky..., anebo včera: Maminko, taťka je tvůj kamarád! - tak asi teda je, když si to naše malá myslí :-))
  • je neskutečně vnímavá, umí zhodnotit situaci (mami, nebuď smutná apod.)
  • miluje zvířátka (ta naše dvě dost vehementně, nejsem si jistá, zda je láska opětovaná tak vřele i z jejich strany)
  • těší se na ségru, i když asi neví, co ji čeká (a ani já si to pořád neumím představit) - prý si spolu budou hrát, plavat, číst... :-)
  • má naprosto neskutečnou jemnou motoriku - navlíkání korálků, podávání špendlíčků, teď nově skládání zažehlovacích korálků, které dostala k narozeninám...
  • s hrubou motorikou jsme trošku naštíru - po schodech chodí stále jednou nohou napřed, za ruku, zatímco ostatní děti vyběhnou či slaňují jak srnky - ale věřím, že to dožene
  • objevila kouzlo odrážedla firstbike - jdou vidět pokroky, když chodíváme (teď chodí jen s tatínkem) pravidelně na vycházky či vyjížďky
  • ráda chodí do dopolední školičky každé úterý za tetou Raduškou
  • konečně začala spávat ve své posteli, posledních pár týdnů se začala zase instalovat k nám, a já jsem se s ní a s pupkem prostě nevyspala (teď spím jak miminko, ani mě nebudí noční potřeba jít si odskočit)
  • umí uklízet hračky - máme systém různých krabic a košíků a i mě opravuje, když se spletu a něco hodím jinam (musí mít samozřejmě náladu uklízet, jinak to po večerech dělá maminka - debordelizaci obýváku)
  • ráda nakupuje
  • nestydí se - dokáže si komukoliv říct, když něco potřebuje (od zmrzliny u stánku, přes odemčení tělocvičny ve školce, ohřátí mlíka...)
  • začala zase malovat - ale musím ji zpátky naučit držet pastelky v ruce - vloni dostala k narozeninám kuchyňku a začalo se vařit, takže teď pastelku drží jak vařečku - ale malování zvířátek ji moc baví - umí perfektně králíka, slepici nebo kačenku (na namalování maminky nebo sebe si zatím netroufla, i když jsem prosila)
  • no a hlavně - má nás všechny totálně omotané kolem prstu - mamkou počínaje, dědečkem v Opavě konče. 
Uvidíme, jaké nás čekají změny během pár dní, kdy nás bude o jednoho víc, Juli spadne z lopatky a výsostného postavení první a jediné vnučky a přibude jí konkurence. Věřím, že to ustojíme - nejsme první rodina s více dětmi, a když na to půjdeme srdcem, bude všechno tak, jak má být.



Teď už jen přepsat zápisek i Julince do deníčku, a připravit deníček pro Anežku, ať si holky nezávidí. 
Upřímně doufám, že další příspěvek bude o narození naší druhé holčičky, a věřím, že to bude brzy. Už vyhlížím, těším se, a vzývám tu naši princezničku, že klidně může. 
Pěkné jarní dny,
L. 


úterý 9. května 2017

Ještě se držím

Zatím jsem pořád kinder-vajíčkem, neboli 2v1. Včera jsme si teda vyzkoušeli noční výjezd do porodnice, ale byl to jen planý poplach a poslíčci po 6 minutách nálezem k porodu nebyli. Ale protože mě posledních pár dní hodně bolel podbřišek, byla jsem ráda, že se na mě paní doktorka podívala, a naznala, že je vše v naprostém pořádku, mimi se má čile k světu, váží cca 3,3kg a má krásný nosíček a pusinečku na ultrazvuku. Julinka taky před třemi lety měla krásné profilové ultrazvukové fotky, a pak po narození byla celý dědeček :-) :-) :-) Tak uvidíme, na koho bude podobná Anežka.

Převážnou většinu věcí máme nachystanou, tak věřím, že příchod na svět našeho miminka zvládneme bez komplikací. A bez bolesti :-D



5.4. - 33+0tt

23.4. - 35+4tt


8. 5. - 37+5tt

Ovšem pupík roste jako z vody. S Juli jsem takových rozměrů ani váhy nedosáhla - holt - každé těhotenství je jiné, jak všichni říkají. Uvidíme, jaký bude závěr :-) Snad to doklepeme bez úhony, už to může být opravdu každým dnem...
L.