Roční Julka

Přesně před rokem jsem prodýchávala porodní bolesti, kdy při poslední kontrakci ve 13,08 přišla Juli na svět. Vloni bylo pošmourno a poprchávalo, letos krásně svítí a už i hřeje jarní sluníčko. A já se loučila s velkým břichem, které jsem hrdě a tak ráda nosila, a s obavami přemýšlela, jak to všechno nové, co nás čeká, zvládneme. Už od začátku jsme věděli, že si vše okolo miminka budeme dělat po svém. Že si nenecháme chytře (převážně nevyžádaně) radit, kecat do života, do výchovy, do toho, co musíme, nesmíme apod. 

Ano - Juli spí s námi v posteli, ano - kojila jsem, kdy si řekla a dělám to tak stále, ano - můj žebříček hodnot má nejvyšší stupínek s jejím jménem, ano - našli jsme si doktorku 30 km vzdálenou od našeho bydliště, protože je prostě úžasná, ano - můj (náš) život řídí to malé stvoření. Chci to tak, cítím to tak, a proto se podle toho řídím. 

Nebudu tady navěky, a tak plnými doušky nasávám jaro z nového - rodičovského - úhlu. Trhám kytičky pro malé ručky, které dokáží rozebrat pampelišku na milion kousíčků. Ukazuju vodu v řece, kačery, co odpočívají v trávě, psy za plotem, kočky na stromě, zpívám písničky, povídám básničky,... 

Nechce se mi věřit, že už je to rok. Tak krátká doba, a tolik pokroků, centimetrů a kil navíc, nových poznatků a podnětů! 

Novinky posledního měsíce: 

• Julinčina nejčastější slova: "dej" a "taaaaak" (druhé zmiňované používám často i já, takže cokoliv udělá - otočí stránku v knize, něco si vezme, něco jí upadne apod. - "taaaak" :-))
• chodí na nočník - zatím nehlásí, že je potřeba, ale když je usazena, ví, co má dělat (většinou) - nevychytáváme to ještě na 100 %, ale vývoj k lepšímu tam je (plínky nosí pořád samozřejmě)
• říká máma!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (zatím teda jen, když už mě fakt "nutně" potřebuje)
• sama sedí
• lezení pořád nic, prostě jí to převalování rychlostí blesku vyhovuje víc
• pružení na kolínkách - včera jsem zmínila, že od toho nějak upustila, tak opět do repertoáru zařadila "na všechny čtyři" a pak plác sebou na zem
• večer usíná sama v postýlce po ukolíbavce (samozřejmě existují výjimky ve formě uplakaného večera, ale už minimální), v noci se budí jen na mlíko a spí dál
• zdokonaluje se v prosazování svého - v sobotu na náměstí stropila scénku v kočárku, kdy jsem jí nechtěla dát svůj kornoutek od zmrzliny (protože byl plný zmrzliny, a svůj prázdný si zahodila dvacet metrů od místa, kde ho nafasovala...)
• moc ráda prohlíží knížky
• při vaření koukáme na Boba a Bobka - nadšení převeliké
• notebooku říká "děda" - protože přes něj voláme našim - hladí je pak přes obrazovku
• děsně ráda se líbá (bohužel zubama :-)) - je potřeba býti ve střehu

Skóre 12 měsíců:

9 zubů (další opět na cestě)

10 kg

78 cm

Hezký jarní den z Vysočiny

přejí

Lucie a oslavenkyně Juli