DESET!!!

Další měsíc utekl jako voda. Miminko už není miminko, ale skoro batole. Trápí mě, že neleze, ale všechno má svůj čas, a ona to Juli brzo všechno dožene. Je čím dál šikovnější, a hlavně si to začíná fakt užívat - je to veselá a rozpustilá holčička. Většinu dne je spokojená, usměvavá, jen večer máme poslední měsíc potíže s usínáním (když ono je dole tolik zajímavých věcí, a ona by měla být nahoře v ložnici...). Tak trošku bojujeme, ale jsme stateční všichni (nevím, kdo víc, jestli tatínek, že ji včera nešel vysvobodit, nebo Juli, že křik po 20 minutách vzdala a usnula, spokojeně oddychujíc...).

Pokroky posledního měsíce:

• Juli říká "táta" a "pes"!!! Tatata používá na více věcí, ne jen na tatínka, ale když venku štěkají psi, neomylně hlásí, kdo je strůjcem rámusu :-)
• nadšeně sleduje naši Elu (tedy psa) - včera jsme dokonce společně i hladily - nadšení oboustranné (pes držel, Juli výskala blahem)
• hrajeme často na klavír (maminka jedním prstem, tatínek to prostě umí líp a všemi deseti), zpíváme, tančíme - líbí se jí to moc
• zdokonalila své přesuny, zatím pořád jen koulení a lehké plazení, lození prostě ne a ne přijít, ale trpělivě cvičíme, a snad se i dočkáme...
• ochutnala hlínu z květináče - následoval pláč - zřejmě by to chtělo jinou příchuť :-)
• vycházky v kočárku jsou pořád jedna z nejoblíbenějších činností (hned za klavírem)
• hodně se začíná projevovat v tom, co chce, co se jí líbí
• umí se smát bublavým smíchem (obzvlášť, pokud se jí povede nějaký husarský kousek - např. sundat knopku ze šuplíku a odkoulet se s ní)
• pláč je už minimální - přes den bývá opravdu veselá, usměvavá, přímo i vysmátá
• ráda baští, ale pořád vyhledává i mámino mlíko (ale kojit jsem chtěla dlouho, takže jsem ráda)
• dokáže překonat překážky (umí si otevřít přivřené dveře, překoulet přes poskládanou peřinu apod.), takže nechávat ji déle samotnou už nejde
• naučila se "kormidlovat", když ji nosím - umí si ručkou ukázat, kterým směrem se mám otočit a jít (nejraději používá večer, když nesu do postýlky - otáčí mě zpátky za tátou a bráchou :-))
• líbí se jí večerní čtení pohádek bráchovi (bohužel při jejím radostném projevu brácha z poslechu moc nemá)
• umí se moc hezky vztekat - jsem zvědavá, až bude starší, s jakou chutí bude tohoto druhu manipulace využívat
• nevím, jestli to je tulení - ale posledních pár dní se nosíkem otírá o můj krk, když ji nosím, občas se zakousne do ramene - jestli chce takhle opětovat to, jak ji tulíme my s tátou?
• umí bravurně "paci-paci", v dobré náladě "pá-pá", "tak jsem veliká", a "tak tak všelijak" - ale tohle ještě pilujeme, znakuje "pes" a "blik" (ale to se hodně podobá tak tak všelijak nebo pápá, takže to ještě chce chvíli motorického tréninku :-))

Od posledního skore se moc nezměnilo - stále 6 zubů, ca 76 cm a necelých 10 kg (doma 9,9 kg, včera u paní doktorky 9,3 kg - docela rozdíl).

Toť naše měsíční rekapitulace přírůstků, pokroků a radostí. Už "jen" zapsat to i do papírového deníčku, který pro Juli píšu :-)

Hezké odpoledne!

L+J